Nákupní košík


nákupní košík
Váš košík je prázdný - možno nakupovat i bez registrace

Přihlášení






Anketa

Kupujete svému psovi krmivo v supermarketu?
 

Podpora online

Brakýř jezevčíkovitý


Zkratka v ČR: BJ
Název v zemi původu: Alpenländische Dachsbracke
Číslo standardu: 254

Původ: Rakousko

Datum zveřejnění platného standardu: 10.10.1995

Použití: tento silný a proti veškeré nepřízni odolný pes je používán horskými lovci jako barvář k dosledům vysoké zvěře, nebo jako honič na stopě zajíce a lišky.

Klasifikace FCI: Skupina 6 honiči, barváři a plemena příbuzná
Sekce 2 barváři
S pracovní zkouškou.

Krátký výtah z historie: Již od pradávna se užívali k lovu psi, kteří svým vzhledem velmi připomínali dnešní alpské brakýře. V roce 1881 a 1885 si princ následník Rudolf Habsburský vyžádal od svých profesionálních myslivců z Mürzstegu a Ischlu na svoje dlouhé lovecké výpravy do Turecka a Egypta tyto alpské brakýře. V roce 1932 byl „Alpský brakýř z Erzgebirge“ uznán rakouskou horskou kynologickou organizací jako třetí plemeno barváře. V roce 1975 bylo jeho jméno změněno na „Alpský brakýř“, a FCI uznala Rakousko za domovskou zemi této rasy. V roce 1991 FCI zařadila alpského brakýře do skupiny 6 mezi barváře.

Celkový vzhled: je to silný lovecký pes, s nízkýma nohama a silnou konstitucí; kosti jsou silné, srst přiléhavá a svalstvo suché.

Důležité proporce:

  • Poměr mezi výškou v kohoutku a délkou těla je 2:3.
  • Poměr mezi délkou čenichové a mozkové části je 9:10.

Použití / Povaha: působí živým a milým dojmem. Je nebojácný.

 

 

Hlava:

Část mozková:
Mozkovna:
je mírně klenutá. Dělící rýha je zřetelná týlní hrbol nevýrazný.
Stop: přechod mezi mozkovnou a čenichem je výrazný.

Část obličejová:
Nos:
je černý.
Čenichová partie: je silná.
Pysky: jsou přiléhající, černě pigmentované, tvoří mírně zaoblený oblouk.
Čelisti / Zuby: zuby mají nůžkový nebo klešťový skus, jsou silné a kompletní. Kompletní chrup čítající 42 zubů je žádoucí. Chybění 2 PM1 nebo PM2 (premoláry 1 nebo 2) je tolerováno. Moláry M3 nejsou brány v potaz.

Oči: duhovka je tmavě hnědá. Oční víčka jsou černě orámována a těsně přiléhají k oční kouli.

Uši: jsou zavěšené vysoko, nemají záhyby, jsou hladké a široké, svěšené, středně dlouhé (natažené musí dosahovat k řezákům); jejich konec je pěkně zaoblený.

Krk: svalnatý a nepříliš dlouhý.

Tělo: trup je silný, svalnatý, protáhlý.

Kohoutek: je mírně vyznačen.

Hřbet: je rovný.

Bedra: jsou krátká a široká.

Záď: má malý sklon.

Hrudník: je široký a hluboký a výrazným předhrudím. Hloubka hrudníku musí se musí blížit polovině kohoutkové výšky.

Břicho: mírně vtažené.

Ocas: je vysoko nasazený, silný u kořene; srst na spodní straně je delší (tvoří kartáč); je nesen níže, natažený dosahuje těsně k zemi.

Končetiny:
Hrudní končetiny:
Přední nohy:
jsou rovné a silné. V poměru k tělu se nohy zdají krátké.

Lopatky: lopatky dobře přiléhají k hrudnímu koši, jsou dlouhé šikmé a silně osvalené.

Pánevní končetiny:
Zadní nohy:
jsou svalnaté, silné a správně zaúhlené. Při pohledu zezadu jsou rovně postavené (v ose).

Tlapky: jsou velké a kulaté. Prsty jsou sevřené, polštářky silné a drápy černé.

Pohyb: pohyb pokrývá dobře terén; nemá drobivý krok; preferovaný pohyb je klus.

Kůže: je pružná, pevná, bez vrásek.

Zevnějšek:
Srst:
je dvojí, velmi uzavřená s hustou podsadou. Tato velmi přiléhavá srst pokrývá celé tělo.

Zbarvení: ideální zbarvení je tmavě plavá, blížící se červené (jelení červeň), s příměsí nebo bez příměsi černé; nebo černá se znaky červenohnědého pálení, dobře rozmístěnými na hlavě  (pes čtyřoký = znaky nad očima tvoří vlastně další pár očí), na hrudi, na končetinách, na tlapkách a na spodní straně ocasu. Bílý znak na hrudi je tolerován.

Výška:
Kohoutková výška:
34-42 cm
Ideální výška pro psy: 37-38 cm
Ideální výška pro feny: 36-37 cm

Chyby: Všechny odchylky od výše uvedeného standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

  • Slabá kostra
  • Nedostatečné osvalení
  • Příliš špičatý čenich, příliš dlouhý, příliš krátký
  • Příliš světlé oko, volná víčka
  • Uši krátké, špičaté
  • Volná lopatka
  • Špatné zaúhlení hrudních a pánevních končetin
  • Srst řídká nebo příliš krátká
  • Zbarvení srsti, poněkud se lišící od toho, které udává standard

Vylučující vady:

  • Všechny úchylky, které s sebou nesou výrazné zhoršení použití při lovu
  • Chybění více jak dvou PM1 nebo PM2. M3 nejsou brány v potaz (nepočítá se s nimi)
  • Výška menší než 34 a přesahující 42 cm
  • Slabá povaha

NB: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.


  Přístupy: 17
Powered by Sigsiu.NET RSS Feeds